Raspberry Pi :: RASPI.cz

Ahoj.

Máš problém se softwérem, hardwérem, a nebo jsi úplný začátečník (leží ti na stole Raspíčko a prázdná paměťová karta a ty nevíš, co s tím)?

Pokud jde o hardware, tak bych to viděl na jeden GPIO kanál nastavený jako vstup, na kterém by viselo tlačítko. Vzhledem k možným problémům s dlouhými dráty bych ho připojil k RasPi pro jistotu přes nějaký obyčejný optočlen.
Druhý GPIO kanál by byl výstupní a přes nějaký tranzistor (třeba FET) by spínal to relé. Opět záleží na vzdálenosti relé od RasPi. Když to bude daleko, tak bych někam hned vedle RasPi vrazil další optočlen.

V softwéru bych na první pohled neviděl žádný problém. Prostě by se čekalo na „0“ na tom vstupním GPIO kanálu a když by ta „0“ nastala (stisknuté tlačítko) tak by se ten výstupní (relátkový) GPIO kanál přepnul.
Program by mohl být napsaný přímo v BASHi, nebo po doinstalaci příslušných ovladačů pro GPIO i v Pythonu nebo C.
Tady by ale k lepší radě bylo potřeba znát víc informací (třeba čím se má světlo přes RasPi rozsvěcovat …).

Čtení stavu GPIO kanálu a řízení stavu na GPIO v BASHi se řešilo tady:
  http://www.raspi.cz/2012/06/pr…..eme-pohyb/
Návody pro práci s GPIO v Pythonu to mám tady:
  http://www.astromik.org/raspi/07.htm

Tak mně by zas zajímalo, jak to relé připojit k GPIO.

Nebo ještě raději k nějakému výstupů na obvodu MCP23017.

Nebo jak nejjednodušeji zjistit že je to světlo rožnuté.

BigSandy said
Tak mně by zas zajímalo, jak to relé připojit k GPIO.

Nebo ještě raději k nějakému výstupů na obvodu MCP23017.

Nebo jak nejjednodušeji zjistit že je to světlo rožnuté.

jsem se sekla…

tady 

POZOR!

Pokud nemáte oprávnění k manipulaci s napětím 230V, tak se do toho nepouštějte.

Uvědomte si, že při práci s takovýmto napětím je nutné dodržovat normy.
Normy obsahují informace o minimálních průřezech vodičů, použitelných materiálech, bezpečných vzdálenostech mezi jednotlivými vodiči.
V normách jsou i požadavky na různé mechanické úchyty, kryty a další spousty věcí, které ani sám neznám.

Nejde ani tak o to, že by vás to mohlo skopat, ale když některé z těchto věcí nedodržíte může dojít třeba k požáru.
Riziko se zvyšuje i tím, když budete chtít používat svůj výtvor trvale bez dozoru.

Schémat, jak ovládat síťové napětí přes nějaký mikrokontroler je spousta.

Buď s obyčejnými relátky:
  http://i.stack.imgur.com/GIHhS.jpg
(mohou vyvolávat problémy s jiskřením kontaktů a elektromagnetická relé obvykle potřebují i docela dost proudu pro sepnutí)

… nebo s optodiaky/triaky:
http://www.8051projects.net/fi…..ircuit.jpg
http://www.electro-tech-online…..jpg.40779/

(Ta schémata jsem jen tak v rychlosti našel přes Google)

Existují i hotové desky s relátky přímo určené pro Arduina, nebo Raspberry Pi:
  http://www.raspi.cz/2014/07/pr…..ipi-board/
  http://www.hobbyist.co.nz/?q=i…..to-arduino
  http://www.sainsmart.com/ardui…..-mini.html

Pořád ale platí, že na kontaktech těch relé je 230V a k zapojování potřebujete oprávnění.

Takže bez dalších znalostí se do toho raději nepouštějte.

Na zjišťování, jestli někde něco svítí, je možné použít třeba tohle:
  http://www.astromik.org/forum/…..zistor.gif

Je to bezpečné, ale je to třeba mechanicky připravit tak, aby bylo odstíněné okolní světlo, ale aby se na fototranzistor dostalo dost světla od sledovaného zdroje.
Na rozdíl od těch schémat z minulého příspěvku, které testují 230V na žárovce, tohle testuje, že žárovka opravdu svítí.

My si asi nerozumíme.

To schéma s fototranzistorem hlídá, jestli svítí, nebo nesvítí nějaká žárovka, na kterou je ten fototranzistor namířený.
Žádná další doutnavka, nebo cokoliv jiného napájeného z 230V.

To je odpověď na tvůj dotaz z 23.7.
„… jak nejjednodušeji zjistit že je to světlo rožnuté ….“

—

To druhé schéma s optočlenem:
http://www.8bitu.cz/images/cla…..igsit2.jpg

… kontroluje přítomnost napájecího napětí 230V (například na té žárovce, jejíž svit je kontrolován).
Když se ale žárovce přepálí vlákno, tak to nepoznáš, protože na ní pořád to napětí bude.

Výpočet odporu k LED se provádí jednoduše podle Ohmova zákona :
(napájecí napětí – úbytek napětí na LED diodě ) / proud diodou.

Když budu počítat proud LEDkou nějakých 20mA a úbytek napětí na ní asi 3V, vychází odpor:
(230 – 3 / 0,02) = asi 12k

Ale pozor na ztrátový výkon na tom odporu: P= U*I
Takže:
227 * 0,02 = 4,5W

To už je dost velký topení.

Navíc můžou vzniknout problémy s tím, že LED v takovémto zapojení bliká frekvencí 50Hz. Takže i tranzistor spíná ve stejném rytmu.
Když se pak čtení stavu portu trefí do okamžiku, kdy LED zrovna nesvítí (napětí je menší než ty 3V, nebo dokonce záporné), bylo by vyhodnocení špatné. V takovémto zapojení by bylo třeba na tranzistor připojit ještě nějaký RC článek, který by to 50Hz kmitání vyhladil.

A co se týče ochrany RasPi, tak při použití nějakého optooddělovače už se o nic nemusíš starat – 230V se ti optickým kanálem do RasPi ani expanderu nedostane – izolační napětí mezi vstupem a výstupem bývá v řádu tisíců voltů.

Tak já osobně bych desetimetrový kabel uvnitř baráku mezi fototranzistorem a MCP23017 vůbec neřešil.

Podle mě to ten expander vydrží i za bouřky.
A když dojde k nějakému opravdu velkému výboji, tak to stejně všechno shoří přes síťové napájení.

Určitě bych chránil I2C komunikaci mezi RasPi a expanderem (buď ADuM1250 od Analog Devices, nebo ISO1540 od Texas Instruments)
Ten expander bych dal do patice a kdyby náhodou někdy odešel, tak bych tam píchnul nový – stojí něco přes „dvacku“.

Šance se dají zvýšit použitím stíněného kabelu (např. SYKFY) nebo pětivoltovými zenerkami na tom dlouhém drátu někde poblíž expanderu.
Ale jak říkám, podle mě už je to kvůli 10m kabelu zbytečnost.

Možná tu ale bude mít někdo jiný názor.